Další ročník Signal Festivalu je za námi. Praha se na čtyři říjnové večery proměnila v otevřenou galerii, v níž se historická architektura potkávala s digitálním uměním, světelnými instalacemi a videomappingem. Čtrnáctý ročník festivalu přinesl 21 instalací, novou trasu v Dejvicích a také projekty, které návštěvníky zavedly za hranice běžného vnímání prostoru.
Od 15. do 18. října 2026 se Praha opět stala dějištěm Signal Festivalu, který patří k nejvýraznějším akcím zaměřeným na světelné umění a digitální kulturu v Česku. Letošní ročník nesl téma Dream On! Sny a vize a nabídl pohled na to, jak mohou technologie, světlo a současné umění měnit vnímání města i míst, která lidé běžně míjejí bez větší pozornosti.
Festival letos nabídl celkem 21 instalací na 17 místech. Vedle tradiční trasy historickým centrem Prahy se poprvé otevřela také samostatná trasa v Dejvicích. Program tak rozšířil své působení mimo nejznámější pražské památky a přivedl světelné umění také do univerzitního prostředí, veřejných prostranství a méně obvyklých lokalit.
Výraznou součástí festivalu byl videomapping, který proměnil historické fasády v proměnlivé plochy plné pohybu, barev a digitálních obrazů. Jedním z hlavních míst byla Staroměstská radnice, jejíž věž se stala plátnem pro dílo ukrajinské umělkyně Svitlany Reinish s názvem Život v pravdě. Projekt propojil vizuální umění s odkazem Václava Havla a připomněl, že festival nemusí být pouze přehlídkou efektních světelných obrazů, ale také prostorem pro společenská témata a zamyšlení.
Další videomappingovou lokalitou se stal Arcibiskupský seminář. Jeho průčelí využil německý umělec Felix Frank v instalaci Missing Interval. Projekt pracoval s postupně zhasínajícími světelnými panely a zdůrazňoval význam jednotlivých prvků v celku. Právě podobné realizace ukazují, že architektura nemusí být pro světelné umění pouze kulisou. Stává se jeho nedílnou součástí a spoluvytváří výsledný zážitek.
Mezi výrazné projekty patřila také instalace Scattered Light amerického umělce Jima Campbella. V parku generála Lázaro Cárdenase vznikla monumentální světelná kompozice tvořená 1 500 LED diodami. Světelné body vytvářely dojem zavěšeného souhvězdí a prostřednictvím pohybu a světelných proměn naznačovaly lidské postavy. Dílo pracovalo s hranicí mezi abstraktním obrazem a představivostí diváka.
Zajímavým prvkem letošního programu byla instalace Multimmersion_Upside Down tchajwanského umělce Aka Changa. Desetimetrová laserová instalace na hladině Vltavy využívala odrazy světla a vytvářela iluzi hloubky, která posouvala vnímání vodní hladiny do téměř neskutečné podoby. Výsledný efekt doplňovalo industriální prostředí Staré čistírny odpadních vod v Bubenči. V této lokalitě se představil také soubor Laterna magika s multimediální inscenací Voda, která spojila pohyb, obraz, hudbu a živý umělecký projev.
Českou scénu zastoupil mimo jiné Milan Cais s instalací Brána imaginace. Umělec, známý také jako člen skupiny Tata Bojs, se vrátil k festivalu, u jehož začátků stál. Jeho projekt propojoval sochařský objekt, architekturu a digitální obraz. Tematicky navazoval na letošní zaměření festivalu a nabízel prostor pro vlastní interpretaci snů a představ.
Pozornost přitahovala rovněž instalace Black Mechanical Planet Jana Kalába nebo projekt Letem světlem by Mercedes-Benz od Maxima Velčovského. Rozmanitost programu ukázala, že světelné umění nemusí mít pouze podobu projekce na fasádě. Může pracovat s prostorovým objektem, pohybem, odrazem i s nečekaným využitím architektonického prostředí.
Zvláštní kapitolu tvořila placená zóna Signal INSIDE, která nabídla osm instalací v interiérech, jež nejsou běžně přístupné nebo v nichž se podobné umělecké projekty objevují jen výjimečně. Návštěvníci mohli vstoupit například do prostor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Zrcadlové kaple Klementina či Jízdárny Savarin. Právě zde se naplno ukázalo, jak silně může výsledný zážitek ovlivnit samotné prostředí.
Jedním z neobvyklých projektů byla instalace FLUX rakouského umělce Kurta Hentschlägera v Jízdárně Savarin. Pracovala s téměř úplnou tmou a krátkými záblesky světla, které vytvářely intenzivní smyslový zážitek. Na opačném konci spektra stála projekce Na Měsíc, připravená Laurie Anderson a Hsin-Chien Huangem v Divadle X10. Ta návštěvníky přenesla do imaginárního vesmírného prostředí a nabídla další pohled na možnosti propojení obrazu, zvuku a digitálních technologií.
Festival myslel také na mladší návštěvníky a studenty. V Dejvicích vznikla zóna Student Visions, která představila projekty spojené s vysokoškolským prostředím a tvůrčím experimentováním. Součástí programu byly rovněž dětské dílny a interaktivní instalace. V Kampusu Hybernská se například představil Zvukový robot slovenského umělce Jána Šicka, který zapojoval návštěvníky do zvukového a vizuálního dění.
Doprovodný program rozšířil festival i za hranice samotných světelných instalací. Součástí letošního ročníku bylo Signal Forum, které se věnovalo současnému umění, technologiím a společenským otázkám. Večer pak program pokračoval hudebními vystoupeními v rámci Signal Afterparties v pražském klubu SaSaZu. Mezi hlavní jména patřili SOHN, Two Lanes, Róisín Murphy a Röyksopp.
Jednou z předností Signal Festivalu zůstává propojení umění s každodenním městským prostředím. Návštěvníci se při procházení trasami nestávají pouze diváky jednotlivých děl, ale zároveň znovu objevují Prahu. Známé budovy, ulice, náměstí i parky získávají po setmění nový význam a mění se v místa, kde se historie setkává se současnými technologiemi.
Letošní ročník ukázal, že světelné umění dokáže nabídnout mnohem víc než působivé fotografie na sociálních sítích. Vedle velkolepých projekcí přinesl také komorní instalace, experimenty s lidským vnímáním a projekty otevírající otázky odpovědnosti, představivosti a budoucnosti. Téma snů a vizí se tak neprojevilo pouze v samotném vzhledu děl, ale také v jejich snaze ukázat známý svět z jiné perspektivy.
Signal Festival 2026 skončil v neděli 18. října. Praha se po čtyřech večerech vrátila ke svému obvyklému nočnímu rytmu, ale festival znovu připomněl, že veřejný prostor může být také místem pro současné umění, experiment a nečekaná setkání. A právě v tom spočívá jeho význam: na několik dní proměnit město v galerii, která nemá pevné stěny a jejíž návštěvníci si z ní odnášejí vlastní zážitky i interpretace.
Použité zdroje: redaktor na místě, Oficiální web Signal Festivalu; částečně ChatGPT.