Filmaři dokončili historicky první celovečerní distribuční film o Jaroslavu Seifertovi, jediném českém laureátovi Nobelovy ceny za literaturu. Dokument režiséra Pavla Štingla s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí vznikal pět let a do českých kin bude uveden 7. ledna 2027.
Tvůrci zveřejnili trailer u příležitosti 125. výročí Seifertova narození, které připadá na 23. září. Snímek se nesoustředí pouze na básníkovu tvorbu, ale také na jeho postoje a občanskou statečnost. Seifert se díky nim stal jednou z morálních ikon českého národa 20. století.
Dokument připomíná také básníkův pohřeb v lednu 1986. Jen k pražskému Rudolfinu se s ním během jediné režimem vyhrazené hodiny a pod dohledem Státní bezpečnosti přišly rozloučit přibližně čtyři tisíce lidí. Film tuto událost zasazuje do širšího příběhu české kultury a společnosti, který sahá od vzniku meziválečné republiky až do současnosti.
„Jméno Jaroslava Seiferta rezonuje kulturním povědomím dodnes. Málokdo však zná více než pár Seifertových říkadel, málokdo zná jeho vrcholnou poezii. Přitom Seifert dělal ve své době přesně to, co mladí milují na poezii dnes – vyjadřují skrz ni autentické pocity, cítí okamžitý rytmus, kterým mladý Seifert ve svých vizuálních básních předběhl éru sociálních sítí. Poselstvím filmu je i otázka hrdinství v totalitách dvacátého století, kulturní odboj a formování české národní identity a kultury paměti v přesahu od vzniku meziválečné republiky až do současnosti,“ říká režisér Pavel Štingl.
Seifert během života vydal kolem třiceti básnických sbírek. Vedle poezie se věnoval publicistice, překladům a vzpomínkové próze. K jeho nejvýznamnějším dílům patří například Město v slzách, Na vlnách TSF, Jablko z klína, Maminka, Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Morový sloup, Býti básníkem nebo vzpomínková próza Všecky krásy světa.
Ve filmu vystupuje také básníkova vnučka Klára Seifertová. Diváci díky ní nahlédnou do břevnovské vily i do pracovny, která zůstala zachována v podobě, v jaké ji Seifert užíval. Součástí filmu jsou rovněž básníkovy rukopisy a vzácná korespondence.
„Vítám vás na našem opatství,“ říkával podle své vnučky s nadsázkou. „Diváci uvidí i jeho pracovnu, která zůstala tak, jako by z ní dnes odešel, ale i rukopisy a vzácnou korespondenci z časů, kdy se ještě psalo plnicím perem. Podstatné je nechat dědečkovu poezii žít dál, aby se s ní seznamovaly mladší generace. Dnes je jeho tvorba velice aktuální, reflektuje svět tak, jak ho poznal on, jak vnímal politiku a nesvobodu v časech, které měnily lidi v jeho okolí. Zažil hrdiny v nejtěžších dobách a snažil se stát po jejich boku,“ říká Klára Seifertová.
Průvodci dokumentem jsou architekt a herec David Vávra, jeho kolega z Divadla Sklep Jan Slovák a divadelní režisér Vít Malota. Film představuje Seifertovu tvorbu v kontextu literárního a výtvarného života 20. století. Zavede diváky do prostředí literárních kaváren a vináren i do bohémského světa, který se proměňoval podle společenské a politické situace.
Výraznou část tvoří osobnosti spojené se skupinou Devětsil a tehdejší českou kulturní scénou. Ve filmu se objevují například Vladimír Holan, Josef Hora, Vítězslav Nezval, František Hrubín, Karel Teige, Toyen nebo František Tichý. Klíčové epizody a Seifertovy vzpomínky z období 20. let minulého století dohrávají studenti Gymnázia Přírodní škola. Věk dnešních mladých herců přitom odpovídá věku tehdejších zakladatelů poetismu.
Dokument se věnuje i méně známým souvislostem vzniku Československa, které nahlíží očima mladých básníků a anarchistů. Sleduje střet levicových literátů s bolševismem, kulturní vlastenectví za druhé republiky, protifašistický odboj spisovatelů i poválečné rozštěpení kulturní fronty po nástupu komunistické totality.
Důležitou dějovou linií je také Seifertův vztah k totalitní moci. Státní bezpečnost jej sledovala už od 50. let a po podpisu Charty 77 byl pod jejím intenzivním dohledem. Právě archiv StB se proto stal paradoxně jedním z nejbohatších zdrojů informací o posledních třiceti letech básníkova života. Film svůj příběh uzavírá Seifertovým úmrtím 10. ledna 1986.
Na témata dokumentu vzniká ve spolupráci s Českou televizí a projektem ČT edu také vzdělávací program pro studenty středních škol. Má se stát pilotním projektem inovativního vzdělávání s využitím umělé inteligence. Tvůrci zároveň připravují další distribuční cestu ve spolupráci s celostátní sítí Sdružení knihoven ČR a za podpory menších kin.
Zdroje: 4press, částečně Perplexity.ai