Golfský proud je pro evropské klima zásadním fenoménem. Díky němu mají například Velká Británie nebo Skandinávie mnohem mírnější zimy, než je obvyklé v takových zeměpisných šířkách. Tento mořský proud přivádí teplou vodu ze subtropických oblastí až k evropským břehům a v minulosti byl považován za téměř nezměnitelný. Situace se však rychle mění a vědci varují, že kvůli probíhající klimatické změně hrozí jeho výrazné oslabení či dokonce úplné zastavení.
Za tímto dramatickým scénářem stojí několik faktorů. Hlavním je masivní tání ledovců, zejména v Grónsku. Tím, jak se do Atlantiku dostává stále více sladké vody, mění se rovnováha salinity a hustoty oceánu. Sladká voda je lehčí a narušuje normální cykly proudění. V momentě, kdy se naruší mechanismus, kterým Golfský proud vzniká, začne oslabovat „motor“ celého systému a Evropa může pocítit následky v podobě ochlazení.
Pokud by Golfský proud opravdu zeslábl natolik, že by přestal přivádět teplou vodu k evropským břehům, byla by část Evropy vystavena prudkému poklesu teplot. Mluvilo by se o poklesu až o několik stupňů, a to především během zimy. Takový výkyv by mohl připomínat období tzv. malé doby ledové, kdy například na Temži v Londýně zamrzala řeka a evropští zemědělci pravidelně čelili krutým zimám.
Zajímavé je, že tento scénář se nemusí týkat zbytku planety. Pokud se Golfský proud zastaví, Evropa se ochladí, zatímco většina světa, například Afrika nebo Asie, bude pokračovat v trendu zvyšujících se teplot. Důvod je jednoduchý – teplo, které by za normálních okolností proudilo k Evropě, zůstane v tropických a subtropických mořích. To znamená ještě rychlejší oteplování v regionech, které už dnes patří mezi nejžhavější na světě.
Oslabení Golfského proudu by kromě ochlazení přineslo i narušení srážkových cyklů, častější extrémní výkyvy počasí a zásadní dopady na zemědělství. Výpadky úrod, zhoršené podmínky pro pěstování plodin a problémy v energetice by mohly vést k ekonomickým a společenským otřesům. V krajním případě by některé regiony mohly přijít o svou dosavadní obyvatelnost, což by vyvolalo nové migrační vlny napříč Evropou.
Paradoxní je, že zatímco na většině zeměkoule budou teploty lámat rekordy, Evropa by se mohla na dlouhá desetiletí až stovky let stát klimatem výjimkou. O to důležitější je sledovat aktuální poznatky a nebrat stabilitu klimatu jako samozřejmost. Změny, které lidstvo připraví vlastní planetě, totiž mohou mít překvapivé a těžko odvratné důsledky – a Evropa se možná ocitne v srdci jednoho z nich.
Zdroje: Voicplanet, UU, NN, AR, CS, UCL, WeF, SH, částečně Perplexity.ai