J. Robert Oppenheimer, známý také jako “otec atomové bomby”, byl jedním z nejvýznamnějších vědců 20. století. Jeho přínos v oblasti jaderné fyziky a vývoje první atomové bomby zásadně ovlivnil průběh druhé světové války a nastavil směr pro následující éru jaderného výzkumu. Nyní okouzluje diváky i v celovečerním biografickém filmu.
Narodil se 22. dubna 1904 v New Yorku do bohaté židovské rodiny. Měl vynikající vzdělání, studoval na Harvardu a později získal doktorát na univerzitě v Göttingenu v Německu, kde pracoval s významnými fyziky té doby. Jeho talent a schopnosti ho rychle katapultovaly na přední místo v oboru.
V roce 1942 byl povolán do tajného projektu Manhattan, který měl vyvinout první atomovou bombu. Oppenheimer byl jmenován vedoucím vědeckého týmu a stal se klíčovou postavou projektu. Jeho vedení a vize vedli k úspěšnému testu atomové bomby v červenci 1945 v poušti Nového Mexika, což předběžně ovlivnilo konec války.
Po válce se stal zastáncem civilního ovládání jaderné energie a účastnil se tvorby Americké komise pro atomovou energii. Nicméně v rámci obav o bezpečnost země došlo k jeho vyšetřování během “čistek” v 50. letech, kdy byl podezříván z komunistických sympatií. To vedlo k odebrání bezpečnostního povolení a jeho osobní i profesionální život byl značně ovlivněn.
I přesto Oppenheimer pokračoval ve své akademické dráze a stal se uznávaným profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Jeho vliv na vědu zůstal velký, až do jeho smrti dne 18. února 1967.
J. Robert Oppenheimer byl mužem s komplexním dědictvím. Na jedné straně se stal symbolem pokroku v jaderné fyzice a jeho práce sehrála klíčovou roli ve světových dějinách. Na druhé straně byl zapleten do temného období amerického dějepisu, kdy byla politika studené války nepříznivě ovlivněna obavami z jaderného konfliktu. Ať už s ním souhlasíme nebo ne, jeho příběh nám připomíná, jak mocným nástrojem věda může být a jaké morální dilemata s sebou nese.
Celý příběh nyní ukazuje film režiséra Christophera Nolena pojmenovaný po slavném vědci Oppenheimer, který se těší vysokému zájmu diváků. Režisér Nolen se snaží vyhýbat moderním technologiím, i proto je ve filmu zobrazen skutečný výbuch místo animace. Film byl pořízen na 70 mm filmovém pásku, který má desetkrát větší rozlišení než běžný filmový pásek a může ho promítat pouze 30 kin na celém světě. V celé Evropské unii je pouze jediné kino, které je schopné 70 mm promítat, a to IMAX v Praze na Flóře. I proto se na film jezdí dívat do Prahy turisté nejen z okolních zemí. Délka filmového pásku je 17 km a váží 272 kilogramů.